Historický původ názvu
Lhota je častý název vesnic, které vznikly v období vrcholné středověké kolonizace na území Čech, Moravy, Slovenska. S tímto názvem se můžeme setkat i v části Uher, v Polsku (ve Slezsku Ligota či Lgota, dále na východ jako Wola či Wólka), a dokonce i v Rusku (v podobě Wygoda nebo Sloboda). Usuzuje se, že vznik těchto osad spadá hlavně do 13. století a 1. poloviny 14. století. Nejstarší písemný doklad Lhoty na českém území se vztahuje k roku 1199. Obyvatelé nově založených osad měli určité povinnosti a práva vůči vrchnosti. Tyto povinnosti byly ale po určitou dobu po založení vesnice promíjeny (často 5 nebo 8 let). Tomuto období se říkalo lhóta a někdy se přeneslo do názvu nově založené osady. Dnes se na našem území nachází asi 500 Lhot, Lhotek či vesnic, které toto pojmenování mají v názvu. Největší z nich dle počtu obyvatel je Ostrožská Lhota na Uherskohradišťsku. Největší seskupení těchto vesnic je ve východních, jihovýchodních a jižních Čechách – tedy na území mimo staré sídelní území. Z toho se usuzuje, že vznik těchto vesnic náleží do pozdějších fází osídlovacího procesu, kdy se začaly osídlovat i méně hodnotné půdy ve vyšších polohách. Zároveň je pro Lhoty typické, že byly zakládány místními obyvateli, konkrétně drobnými feudály v nevelké vzdálenosti od jejich vlastní vesnice. Pro to svědčí i názvy, které obsahují jméno zakladatele. Tato jména jsou ve valné většině slovanského původu. Lhoty často disponují přívlastky, které se vztahují buď k osobě zakladatele (např. Horákova Lhota), nebo velikosti (Dlouhá Lhota) či podobné charakteristiky (Dolní Lhota, Písková Lhota).
Historie Lhoty
Lhota, bývalá obec, dnes část města Vyškov, leží 6 km na severozápad od Vyškova v nadmořské výšce asi 350 m.n.m. Od roku 1517 žilo v obci 19 lidí. Lhota přešla spolu s Račicemi a Dědicemi k panství vyškovskému. Po 30leté válce bylo mezi lety 1656 – 1675 ve Lhotě 26 domů, ale z toho jen 16 obydlených. V roce 1718 už jen 14 obyvatel. Po té počet obyvatel začal vzrůstat, v roce 1834 zde žilo 311 lidí a v roce 1931 to bylo 539 obyvatel (757 obyvatel i s Pařezovicemi, které tehdy byly součástí Lhoty). Mezi tím si Lhota postavila v roce 1888 školu a v roce 1919 zde byla založena tělocvičná jednota (TJ) Sokol Lhota. V průběhu druhé světové války mělo být město Vyškov centrem německého jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice. Mělo se stát centrem kolonizačního pásma táhnoucího se napříč celou Moravou. Za tímto účelem bylo vydáno nařízení o vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny. Celá akce započala 6. ledna 1941 obesláním obcí první etapy. Právě obec Lhota byla v první etapě. 31. března 1941 byli všichni obyvatelé vystěhování, tj. všech 129 domů, ve kterých žilo 153 rodin (571 obyvatel). Zpět se mohli vrátit až po osvobození v květnu 1945. Ze 129 domů bylo za druhé světové války 25 zničeno a 70 velmi poškozeno. Z původních 571 obyvatel klesl jejich počet v roce 1945 na 377. V obci bylo roku 1957 zalořeno JZD. V roce 1960 zde již žilo 454 obyvatel z čehož bylo 227 mužů a 227 žen. O 4 roky později byla Lhota sloučena s Rychtářovem. Po té se stala částí města Vyškova. V roce 2002 zde bylo registrováno 356 obyvatel a jejich počet stále roste…
Slavní rodáci
Oldřich Skácel
19. dubna 2008 uplynulo 100 let od narození válečného hrdiny, čestného občana Jablonce nad Nisou a Vyškova a také rodáka ze Lhoty u Vyškova, plukovníka Oldřicha Skácela. Rodák ze Lhoty u Vyškova začíná v armádě koncem dvacátých let u cyklistické eskadrony. Během druhé světové války se účastní odboje, a to nejen v Čechách, ale i ve Francii a Itálii. Po návratu do Československa dostává nejprve od prezidenta Beneše vyznamenání Za zásluhy v 2. odboji. Jen o několik let později je však ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti, který mu je díky „mimořádným zásluhám o osvobození republiky“ nakonec změněn na doživotní žalář. Během 11 let je vězněn v Borech, Leopoldově, Valdicích i Ruzyni a pracuje v uranových dolech na Příbramsku. V roce 1960 je na základě prezidentské amnestie propuštěn. Poté se stěhuje do Jistebska na Jablonecku, kde dlouhá léta pracuje jako nákupčí v JZD. Rehabilitace a povýšení na plukovníka se Skácel dočkává až po revoluci. V roce 1995 přebírá z rukou prezidenta Havla vysoké státní vyznamenání Řád Bílého lva III. třídy za obranu vlasti a stává se čestným občanem Jablonce a Vyškova. Oldřich Skácel umírá v prosinci 2002 ve věku nedožitých 95 let.
František Uhlíř
Narození: 11. srpen 1900 ve Lhotě u Vyškova Úmrtí: 11. září 1980 ve West Templetonu (Kanada) Obor působení: učitel, politik a kněz Místa působení: Petřvald Od roku 1921 učil v Petřvaldě, byl školním inspektorem. Zasloužil se o rozvoj českého školství na Těšínsku. V letech 1935 – 1939 byl poslancem za Těšínské a Opavské Slezsko. Po únoru 1948 žil v emigraci.
Památky
– Pomník památce padlých za první světové války před kaplí.
– Boží muka u školy z počátku 19. století.
– Kaple na návsi.
– Litinový kříž z roku 1891.
– Kamenný kříž.