Hlavička
Menu
Počítadlo
Odkazy
Aktuality

Pozvánka na Zimní výlet

čtěte zde

Přidání fotoalba

čtěte zde

Informace občanům

čtěte zde
Chat

Historie

Historický původ názvu

Lhota je častý název vesnic, které vznikly v období vrcholné středověké kolonizace na území Čech, Moravy, Slovenska. S tímto názvem se můžeme setkat i v části Uher, v Polsku (ve Slezsku Ligota či Lgota, dále na východ jako Wola či Wólka), a dokonce i v Rusku (v podobě Wygoda nebo Sloboda). Usuzuje se, že vznik těchto osad spadá hlavně do 13. století a 1. poloviny 14. století. Nejstarší písemný doklad Lhoty na českém území se vztahuje k roku 1199.

Obyvatelé nově založených osad měli určité povinnosti a práva vůči vrchnosti. Tyto povinnosti byly ale po určitou dobu po založení vesnice promíjeny (často 5 nebo 8 let). Tomuto období se říkalo lhóta a někdy se přeneslo do názvu nově založené osady.

Dnes se na našem území nachází asi 500 Lhot, Lhotek či vesnic, které toto pojmenování mají v názvu. Největší z nich dle počtu obyvatel je Ostrožská Lhota na Uherskohradišťsku. Největší seskupení těchto vesnic je ve východních, jihovýchodních a jižních Čechách - tedy na území mimo staré sídelní území. Z toho se usuzuje, že vznik těchto vesnic náleží do pozdějších fází osídlovacího procesu, kdy se začaly osídlovat i méně hodnotné půdy ve vyšších polohách.

Zároveň je pro Lhoty typické, že byly zakládány místními obyvateli, konkrétně drobnými feudály v nevelké vzdálenosti od jejich vlastní vesnice. Pro to svědčí i názvy, které obsahují jméno zakladatele. Tato jména jsou ve valné většině slovanského původu.

Lhoty často disponují přívlastky, které se vztahují buď k osobě zakladatele (např. Horákova Lhota), nebo velikosti (Dlouhá Lhota) či podobné charakteristiky (Dolní Lhota, Písková Lhota).

Historie Lhoty

Lhota, bývalá obec, dnes část města Vyškov, leží 6 km na severozápad od Vyškova v nadmořské výšce asi 350 m.n.m.

Od roku 1517 žilo v obci 19 lidí. Lhota přešla spolu s Račicemi a Dědicemi k panství vyškovskému. Po 30leté válce bylo mezi lety 1656 – 1675 ve Lhotě 26 domů, ale z toho jen 16 obydlených. V roce 1718 už jen 14 obyvatel.

Po té počet obyvatel začal vzrůstat, v roce 1834 zde žilo 311 lidí a v roce 1931 to bylo 539 obyvatel (757 obyvatel i s Pařezovicemi, které tehdy byly součástí Lhoty). Mezi tím si Lhota postavila v roce 1888 školu a v roce 1919 zde byla založena tělocvičná jednota (TJ) Sokol Lhota.

V průběhu druhé světové války mělo být město Vyškov centrem německého jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice. Mělo se stát centrem kolonizačního pásma táhnoucího se napříč celou Moravou. Za tímto účelem bylo vydáno nařízení o vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny. Celá akce započala 6. ledna 1941 obesláním obcí první etapy. Právě obec Lhota byla v první etapě. 31. března 1941 byli všichni obyvatelé vystěhování, tj. všech 129 domů, ve kterých žilo 153 rodin (571 obyvatel). Zpět se mohli vrátit až po osvobození v květnu 1945. Ze 129 domů bylo za druhé světové války 25 zničeno a 70 velmi poškozeno. Z původních 571 obyvatel klesl jejich počet v roce 1945 na 377.

V obci bylo roku 1957 zalořeno JZD. V roce 1960 zde již žilo 454 obyvatel z čehož bylo 227 mužů a 227 žen. O 4 roky později byla Lhota sloučena s Rychtářovem. Po té se stala částí města Vyškova. V roce 2002 zde bylo registrováno 356 obyvatel a jejich počet stále roste...

Slavní rodáci

Oldřich Skácel

19. dubna 2008 uplynulo 100 let od narození válečného hrdiny, čestného občana Jablonce nad Nisou a Vyškova a také rodáka ze Lhoty u Vyškova, plukovníka Oldřicha Skácela.

Rodák ze Lhoty u Vyškova začíná v armádě koncem dvacátých let u cyklistické eskadrony. Během druhé světové války se účastní odboje, a to nejen v Čechách, ale i ve Francii a Itálii. Po návratu do Československa dostává nejprve od prezidenta Beneše vyznamenání Za zásluhy v 2. odboji. Jen o několik let později je však ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti, který mu je díky „mimořádným zásluhám o osvobození republiky“ nakonec změněn na doživotní žalář. Během 11 let je vězněn v Borech, Leopoldově, Valdicích i Ruzyni a pracuje v uranových dolech na Příbramsku. V roce 1960 je na základě prezidentské amnestie propuštěn. Poté se stěhuje do Jistebska na Jablonecku, kde dlouhá léta pracuje jako nákupčí v JZD.

Rehabilitace a povýšení na plukovníka se Skácel dočkává až po revoluci. V roce 1995 přebírá z rukou prezidenta Havla vysoké státní vyznamenání Řád Bílého lva III. třídy za obranu vlasti a stává se čestným občanem Jablonce a Vyškova.

Oldřich Skácel umírá v prosinci 2002 ve věku nedožitých 95 let.

František Uhlíř

Narození: 11. srpen 1900 ve Lhotě u Vyškova
Úmrtí: 11. září 1980 ve West Templetonu (Kanada)
Obor působení: učitel, politik a kněz
Místa působení: Petřvald

Od roku 1921 učil v Petřvaldě, byl školním inspektorem. Zasloužil se o rozvoj českého školství na Těšínsku. V letech 1935 – 1939 byl poslancem za Těšínské a Opavské Slezsko. Po únoru 1948 žil v emigraci.

Památky

– Pomník památce padlých za první světové války před kaplí.
– Boží muka u školy z počátku 19. století.
– Kaple na návsi.
– Litinový kříž z roku 1891.
– Kamenný kříž.


Webmaster: jan.k1@seznam.cz               Copyright © Jan Kolařík               Vytvořil kolarikjan.cz